Základní představení projektu
Strategický podnikatelský park zamýšlený v lokalitě Plzeň-Líně počítá s maximální rozlohou 200 hektarů průmyslové plochy. Dalších 80 hektarů budou zabírat obslužná zařízení jako železnice, trafostanice nebo čistírna odpadních vod. Plánovaná rozloha areálu je kompromisem, který vzešel z jednání mezi zástupci investora, státu a dotčených obcí a který je zhruba třetinový oproti aktuálně vymezené ploše v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje, která byla 625 ha.
Cílem developera, tedy agentury CzechInvest Ministerstva průmyslu a obchodu, je vytvořit vzorový podnikatelský park 4.0, který bude využívat nejmodernějších technologií k co největšímu zefektivnění provozu celého parku a při jehož vzniku provozu bude minimalizována uhlíková stopa.
Současný návrh strategického podnikatelského parku počítá s tím, že jeho srdcem bude továrna na výrobu bateriových článků tzv. gigafactory. O umístění jednoho ze svých strategických závodů v České republice uvažuje koncern Volkswagen, do nějž patří i Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Pokud by se Volkswagen rozhodl, že po Německu, Španělsku a Kanadě, umístí další továrnu také do České republiky, jednalo by se o největší soukromou investici v historii ČR. Park by tak byl tvořen závodem na výrobu bateriových článků a na něj několika přímo navázanými provozy s celkovým počtem maximálně 5000 zaměstnanců.
V souvislosti s vybudováním parku u Líní se počítá s celou řadou přidružených investic, díky kterým by došlo k výraznému odlehčení dopravního zatížení v celé oblasti. V první řadě jde o přeložku silnice II/180 spojující Nýřany a Zbůch. V nové trase se počítá s obchvatem obcí Chotěšov, Vodní Újezd a Dobřany a bez vzniku strategického parku tato důležitá silnice nevznikne. Dopad generované dopravy z podnikatelského parku bude významně omezen vybudováním nového sjezdu z dálnice D5 na jih od Nové Vsi. Mimo to se počítá i s urychlením vybudování přeložky silnice I/26. Existující vlečka do areálu bude zachována ve stávající stopě a dojde k její elektrifikaci. S jejím maximálním využitím se počítá jak po dobu stavby, tak pro samotnou výrobu bateriových článků.
Kolem celého parku vznikne zelený izolační pás, protkaný sítí cyklostezek, kaskádami drobných vodních toků a dalšími parkovými úpravami. Vybudování nové rozvodny a elektrického vedení v rámci projektu zase posílí energetickou bezpečnost a stabilitu dodávek pro okolní obce. V rámci parku by měla být umístěna základní občanská vybavenost (ordinace lékaře, stravování, drobné služby) a také výjezdová stanice pro složky IZS.
Předpokládané náklady na přípravu podnikatelského parku se (v současných cenách) odhadují na cca 9 miliard korun. Zahrnuje to jak projektové práce, přípravu lokality (včetně silničních, železničních a dálničních staveb), tak nezbytná kompenzační opatření zaměřená na zlepšení zdravotních, sociálních a vzdělávacích služeb a infrastruktury v regionu. Vzhledem k probíhající optimalizaci rozsahu projektu a vývoji cen mohou být výsledné výdaje nakonec výrazně nižší, přičemž jejich odhad bude dále zpřesňován. Při předpokládaném rozsahu investice ze strany soukromého investora, se každá státem investovaná koruna vrátí do veřejných rozpočtů zhruba pětkrát. Nemalé příjmy to pak znamená také pro obecní a krajský rozpočet.
Gigafactory jako zelená továrna
Továrna na bateriové články by měla být supermoderním ekologickým provozem s vysokou mírou automatizace; sám investor ji označuje jako „zelenou továrnu”. Důležitými charakteristikami gigafactory jsou čistý provoz, moderní zázemí, nejnovější technologie a práce kvalifikovaných odborníků.
V rámci závodu nebude probíhat samotné surové zpracování lithia, to bude dodáváno naopak v již upravené podobě. Nejedná se tedy o „špinavou” chemickou výrobnu, ale o moderní čistý provoz založený na špičkových soudobých technologiích. Počítá se například s využitím 700 – 1000 nejmodernějších výrobních robotů
Na samotnou výrobu v gigafactory by navíc byly navázány možnosti spolupráce pro české vysoké školy a univerzity na vývoji a testování nových technologií a postupů. Zásadní by byly i investice do zkapacitnění a modernizace středního školství.
Celosvětový přechod k elektromobilitě
Automobilový průmysl hraje v české ekonomice zásadní roli. Bez transformace automobilového průmyslu by bylo v budoucnu u nás ohroženo až 37 tisíc pracovních míst a rozpočet naší země by přišel o 128 miliard korun příjmů ročně.
„Automobilový průmysl vytváří 10 % HDP a 25 % exportu České republiky a na automobilky jsou navázány stovky dalších firem a desítky tisíc zaměstnanců.
Petr Fiala, předseda vlády České republiky, o záměru gigafactory
Pokud chceme, aby tento sektor hrál významnou roli i v budoucnu, musíme se přizpůsobit změnám, které v něm probíhají. Pokud koncern Volkswagen projekt potvrdí, půjde o největší soukromou investici v historii samostatné České republiky.“
Stavba továrny na výrobu bateriových článků pro elektromobily je základním předpokladem i pro konkurenceschopnost celé Evropy v rámci hospodářského souboje s USA a Čínou. Česko by díky gigafactory získalo v rámci regionu střední a východní Evropy zásadní konkurenční výhodu.
Pokud by naopak Česká republika na rozvoj produkce elektromobilů nereagovala, stala by se její ekonomika rychle nekonkurenceschopnou.
„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci.“
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu
Letiště Plzeň-Líně jako jediná vhodná lokalita
Pro záměr výstavby gigafactory prověřoval koncern Volkswagen ve spolupráci s agenturou CzechInvest více než rok zhruba 15 různých lokalit v ČR. Jedině lokalita letiště Plzeň-Líně však splňuje potřebné parametry pro investici těchto rozměrů. Jde zejména o velikost samotné lokality a její majetkoprávní členění, dobré napojení na železniční a dálniční síť a optimální vzdálenost od dodavatelských i odběratelských kapacit. Česká republika nedisponuje žádnými dalšími připravenými lokalitami pro strategické investice, které by byly schopny splnit danou poptávku a kde by nedocházelo k záboru zemědělské půdy.
Jak se projekt změnil na základě podnětů obcí
Od chvíle, kdy vešlo ve známost, že v užším výběru pro výstavbu gigafactory je Česká republika, konkrétně lokalita letiště Plzeň-Líně, proběhlo mnoho jednání se zástupci okolních obcí, Plzeňského kraje a zainteresovaných institucí. Jednání koordinuje státní agentura CzechInvest a odborné útvary příslušných ministerstev.
Aktuální koncept, který je nyní předmětem posuzování, vychází ze společné diskuse kraje, obce, státu i investora a odráží následující principy:
- respektuje požadavek obcí na omezení maximální rozlohy podnikatelského parku na 200 hektarů průmyslové plochy a 80 hektarů obslužných zařízení jako železnice, trafostanice nebo čistírna odpadních vod (tedy o více než 300 méně, než v původních úvahách),
- snížení maximálního počtu zaměstnanců v areálu z 10000 na 5000 osob
- zohledňuje požadavek dotčených obcí na kapacitní dopravní řešení v lokalitě, které pomocí nového dálničního přivaděče, přeložky silnice II/180 a urychlení přeložky silnice I/26 výrazně odlehčí dopravnímu zatížení okolních obcí,
- řeší rozvoj celé lokality a jejího okolí udržitelným způsobem, počítá například se zeleným pásem kolem celého parku, systémem zasakování a retence vody, využitím energie z obnovitelných zdrojů a dalšími ekologickými opatřeními v přímém sousedství zóny,
- záměr gigafactory bude v minimální vzdálenosti 1 km od zastavěného území obcí,
- zajištění náhradního civilního letiště a vybudování nového zázemí pro leteckou záchranou službu,
- zvýšení energetické bezpečnosti širšího území vybudováním nové rozvodny a elektrického vedení,
- technický koncept, který zajistí, že napojení gigafactory elektřinou a vodou neohrozí budoucí rozvoj dotčených obcí a měst, ale naopak jim poskytne díky synergiím vyšší energetickou bezpečnost a možnost dalšího rozvoje.
Koncern Volkswagen očekává rozhodnutí o realizaci projektu zhruba v polovině roku 2023. Roli hraje i případné rozhodnutí Evropské unie o veřejné podpoře, jako tomu je například u obdobných projektů v USA.
V případě kladného rozhodnutí by měla stavba závodu odstartovat v roce 2025 a probíhat v několika fázích.
Výroba v první části gigafactory by případně mohla být zahájena v roce 2028, dokončení dokončení dalších dvou pak v letech 2032-33.
Historie návrhů na využití letiště Líně
V minulosti bylo uvažováno o projektu Plzeňského kraje a Panattoni, který počítal s využitím lokality pro multimodální logistický areál. Celková plánovaná rozloha areálu byla 1,1 milionu metrů čtverečních zastavěné HPP a kapacita 10 000 pracovních míst.
Z hlediska vytěžení kapacit území představuje aktuální koncept SPP v porovnání s projektem Plzeňského kraje a Panattoni mnohonásobně přívětivější variantu, která bere ohled na okolní obce i přírodu.
