Časté otázky

Stav projektu a nejbližší kroky

Vláda na svém jednání dne 12. 7. 2023 souhlasila:

s uzavřením Dohody o zmenšení podnikatelského parku a výstavbě infrastruktury,
s přípravou Dohody o zárukách a principech spolupráce,
se zahájením zpracování záměru projektu a následným pokračováním projektové
přípravy připojení dálnice D5 a přeložky silnice II/180 v úseku mezi I/26 a I/27,
s poskytnutím finančních prostředků na projekty v oblasti vzdělávání v obcích Chotěšov, Líně, Zbůch, Chlumčany a Dobřany,
se zahájením zpracování záměru projektu a další projektové přípravy nového předávkového kolejiště v oblasti SPP Plzeň – Líně a modernizaci, včetně elektrifikace, vlečky KX Líně,
s přípravou založení provozní společnosti, za účasti jak státu, tak dotčených obcí, která bude mít za úkol správu budoucího podnikatelského parku.

Ze strany agentury CzechInvest byly zahájeny práce na dopadové studii.

Vláda potvrdila, že v případě vstupu strategického investora bude zajištěna náhrada stávajícího civilního letiště a zachován provoz Letecké záchranné služby v Plzeňském kraji.

Jedná se o kompromis, který vychází ze společné diskuze kraje, dotčených obcí, státu a potenciálního investora, který zajistí:

udržitelný rozvoj lokality
splnění požadavků obcí na omezení maximální velikosti podnikatelského parku
zohlednění požadavků dotčených obcí na dopravní řešení jak v bezprostředním, tak širším okolí zóny, a
nenarušený budoucí rozvoj dotčených obcí a měst, udržitelné napojení průmyslové i pitné vody nebo společnou čističku odpadních vod.

V současné době probíhá na lokalitě odběr vzorků staveb a zemin pro přípravu dokumentace EIA a digitální zaměření jednotlivých pozemků. Vláda opakovaně jednoznačně říká, že stavební práce na vzniku zóny mohou započít až po souhlasu strategického investora s umístěním jeho investice v ČR.

Na základě usnesení vlády se strategický podnikatelský park připravuje pro účely investice typu gigafactory, protože lokalizace bateriového řetězce je zásadní pro zachování konkurenceschopnosti českého automobilového sektoru a ČR nedisponuje připravenou průmyslovou zónou dostatečné velikosti. Zásadně tak zaostává za ostatními zájemci o tyto strategické investice. Možný zájem o umístění gigafactory do ČR projevilo více firem, nejdále jsou jednání s koncernem Volkswagen.

Aktuálně v ČR není dostupná zóna, která by byla plně připravena pro vznik podobného podnikatelského parku. Agentura CzechInvest proto společně s investorem prověřila celkem 15 vytipovaných lokalit v České republice včetně například letiště v Milovicích, Prunéřova nebo lokalit Sokolovské Uhelné. Jediná lokalita letiště Plzeň-Líně splňuje potřebné parametry, jako je velikost pozemku nebo struktura vlastnictví pozemků, a je technicky připravitelná v požadovaném harmonogramu, pokud jde například o dopravní infrastrukturu, stabilitu podloží nebo míru kontaminace z dřívějších výrobních či jiných aktivit.

Provoz letiště Líně

Na letišti působí letecké školy a parašutistická škola, pro jejichž potřeby je ovšem letiště naddimenzované. Rovněž zde parkují svá letadla někteří soukromníci či sportovní letci. Letiště nemá žádný zásadní význam pro vnitrostátní provoz. Letiště zároveň slouží jako záložní pro potřeby Armády ČR (AČR), která je dlouhodobě pronajala soukromé společnosti Plane Station Pilsen, se kterou probíhá dlouhodobé soudní řízení kvůli neplacení nájmu a bezdůvodného obohacení. Mimo výše uvedené soudní spory je mezi státem a společností Plane Station Pilsen veden soudní spor o vyklizení. V případě rozhodnutí soudu o vyklizení stávajícího nájemce dojde k ukončení provozu civilního letiště Líně a to i v případě, že by v projektu gigafactory nebylo dále pokračováno. Vláda jedná o možných kompenzacích pro AČR a agentura CzechInvest dostala mandát k hledání náhradního letiště i pro civilní letectví, které by zajistilo modernější vybavení, než jaké se nachází dnes v Líních. Na letišti působí také letecká záchranná služba. Její provoz bude zachován. Po dobu stavby SPP bude letecká záchranná služba umístěna na náhradním místě.

Zachování přistávací dráhy by neumožnilo dodržet dostatečnou vzdálenost gigafactory od zastavěných oblastí, což je zásadní požadavek investora, obcí a místních občanů, ale také ho nelze zachovat kvůli pravidlům Úřadu pro civilní letectví.

Umístění výrobních objektů do bezprostřední blízkosti přistávací plochy představuje, z pohledu investora, také zásadní bezpečnostní riziko. Z těchto důvodu není možné v případě výstavby továrny letiště zachovat. Zároveň ale platí, že vláda dala agentuře CzechInvest mandát k jednání o náhradě této lokálně významné infrastruktury výběrem vhodného náhradního letiště pro civilní účely. Místní letci by tak měli získat modernější a více vyhovující letiště pro své účely.

Ne. Vláda přislíbila, že v případě výstavby gigafactory v lokalitě letiště Plzeň-Líně je potřeba nalézt nové umístění letecké záchranné služby, aby mohl být její provoz v Plzeňském kraji zachován. Aktuálně probíhají jednání, která by měla vést k zajištění náhrady pro provoz letiště i letecké záchranné služby dle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany.

Vláda vnímá důležitost místního leteckého provozu, a proto dala agentuře CzechInvest mandát k jednání o náhradě této lokálně významné infrastruktury výběrem vhodného náhradního letiště pro civilní účely. Místní letci by tak měli získat modernější a více vyhovující letiště pro své účely.

V rámci areálu podnikatelského parku vznikne vedle gigafactory prostor pro další firmy a podnikatele. Primárně půjde o prostory pro dodavatele související s gigafactory, z podnětů z veřejných slyšení v obcích ale vzešel požadavek na vytvoření prostoru právě pro místní podnikatele, kteří v místě působí už nyní. Agentura CzechInvest je kromě toho připravená poskytnout místní firmám podporu při hledání nových prostor.

Harmonogram, kapacita, zaměstnanci

V případě kladného rozhodnutí bude nejprve probíhat příprava areálu strategického podnikatelského parku (demolice a leveling), stavba samotného závodu gigafactory by pak odstartovala v roce 2025 a probíhala by v několika fázích. Výroba by případně mohla být zahájena v roce 2028.

Koncern Volkswagen nepočítá s potřebou dovážet zahraniční pracovníky s výjimkou minimálního počtu vysoce kvalifikovaných expertů na baterie nebo členů managementu. Cílem investora je v maximální možné míře pokrýt požadavky na personál stálými v Česku žijícími zaměstnanci. Již nyní je ale zřejmé, že s technologickou náročností výroby není možné využívat agenturních zaměstnanců a ani s výstavbou jakékoliv ubytovny pro zahraniční pracovníky se nepočítá. Naopak se počítá s příchodem nových zaměstnanců do regionu zejména v první fázi projektu, z nichž většina budou současní zaměstnanci Škoda Auto, kteří v gigafactory najdou nové uplatnění v souvislosti s přechodem na automobilky na elektromobilitu. Rozvoj možností bydlení pro tyto zaměstnance je plánovaný především v Plzni, kde jsou pro tuto výstavbu vhodné lokality.

Ne. V roce 2028, při potenciálním zahájení výroby, by bylo potřeba přibližně 1500 zaměstnanců, které budou tvořit převážně současní zaměstnanci Škoda Auto, kteří zde najdou nové uplatnění v souvislosti s přechodem na elektromobilitu. Nábor dalších zaměstnanců do gigafactory by v následujících letech probíhal postupně.

Zkušenosti ze srovnatelných nově vzniklých provozů bateriových článků ukazují, že pro náběh této inovativní oblasti mají stejnou důležitost tři linie náboru:

1. Přechod zaměstnanců od spalovacích motorů k elektromobilitě – to znamená, že by někteří zaměstnanci Škoda Auto měli možnost v budoucnu pracovat v novém závodu na výrobu článků.

2. Příprava a vzdělávání absolventů škol a místní pracovní síly pro perspektivní profese ve výrobě bateriových článků – proto by v Plzni a okolí měla vznikat moderní odborná učiliště a školicí zařízení a bude navázána spolupráce s vysokými školami.

3. Najímání zkušených odborníků na baterie ze zahraničí, kteří by měli zásadní význam pro budování tohoto nového technologického oboru.

Předpokladem pro vypracování podrobností je schválení projektu výstavby gigafactory v České republice. Poté by se v úzké spolupráci se zástupci podniků a odborů, samospráv, škol a dalších zainteresovaných stran vyjednal a stanovil časový harmonogram a přesné detaily.

Uplatnění by našli absolventi středních a vysokých škol v technických oborech, jako jsou chemie, elektronika a mechatronika. Vysoká míra automatizace zvyšuje i podíl kvalifikovaných profesí, jako je programátor, seřizovač, údržbář, logistik apod. Zásadní je i role technologů a kontrolorů kvality.

Plzeňský kraj a město Plzeň mají dlouhou industriální tradici a úroveň technických dovedností místních zaměstnanců je nadstandardní. Také blízkost Západočeské univerzity a mnoha průmyslových středních škol a učilišť činí tuto lokalitu velmi atraktivní. Aktuální nezaměstnanost v regionu je sice nízká, nikdo ale dnes nemůže zaručit, jak bude vypadat pracovní trh v ČR, potažmo v Plzeňském kraji za deset a více let – naopak lze očekávat změny s ohledem na měnící se ekonomiku, mimo jiné v důsledku automatizace a transformace automobilového průmyslu. Gigafactory je v tomto ohledu šancí pro region, aby prosperoval i v příštích dekádách.

Podnikatelský park podpoří rozvoj celého dodavatelského řetězce, vytvoří prostor pro další podnikatele a další služby včetně rozvoje občanské vybavenosti a výstavby nového dostupného bydlení například v brownfieldech kolem Plzně. V důsledku tedy povede k celkovému zvýšení životní úrovně v širším regionu.

Dlouhodobější horizont poskytuje dostatek času na zavedení moderních studijních oborů na místních středních a vysokých školách. Diskuze s vybranými středními průmyslovými školami na toto téma už začala. Dalším zdrojem budoucích zaměstnanců může být rekvalifikace stávajících zaměstnanců ze sektorů podstupujících automatizaci a změny výrobních technologií.

Ne. Naprostou většinu budou tvořit kmenoví zaměstnanci Volkswagen, s větším využíváním agenturních zaměstnanců se nepočítá. Většina pracovních pozic by byla obsazena vysoce kvalifikovanými zaměstnanci. Gigafactory je typem výroby s vysokou přidanou hodnotou a s nároky na know-how, které pracovníci získají v rámci speciálních školení on-the-job. Vysoká úroveň automatizace pak zvyšuje podíl kvalifikovaných profesí, jako jsou seřizovači, údržbáři aj. Tyto profese budou tvořit jádro pracovních míst a není možné je nahrazovat agenturními zaměstnanci.

Požadavky na výběr dodavatele stavebních prací souvisejících s přípravou podnikatelského parku bude sestavovat státní podnik DIAMO. Počítá se zapojením obcí do přípravy podmínek výběrového řízení tak, aby obsahovalo jasné záruky pro místní, jak bude stavba probíhat. Toto téma bude předmětem dalšího vyjednávání s okolními obcemi.

Požadavky obcí a pozemky

Jednání s obcemi probíhají, jejich požadavky se ukazují jako validní a vycházející z podrobné znalosti místního prostředí a jsou při přípravě projektu brány v potaz. Cílem obcí je minimalizovat možný negativní dopad na kvalitu života jejich občanů a zajistit udržitelný rozvoj obcí do budoucna. To samozřejmě MPO i investor akceptují, proto došlo po vzájemné dohodě k zastropování maximálního počtu zaměstnanců, zmenšení rozlohy areálu a zajištění izolačním pásem zeleně kolem plánované zóny. Dopravní řešení lokality včetně napojení samotné zóny také plně reflektuje požadavky obcí, ať už se jedná o nové vedení silnice II/180 nebo tzv. jižní sjezd z dálnice D5. Zároveň dojde k zachování provozu letecké záchranné služby a k vybudování náhradního letiště pro letce.

Majetková struktura je jednou z hlavních výhod lokality. Předpokládá se využití primárně pozemků státu (Ministerstva obrany), v menší míře též pozemků obcí, které byly obcím vráceny jako jejich historický majetek. V případě státních pozemků by nebylo třeba nic vykupovat, celkové náklady jsou tak minimální oproti stavbě na zelené louce a nutnosti vyjednávat se značným množstvím soukromých subjektů.

Cílem státu je zajistit co nejaktivnější spolupráci všech stran chystaného projektu a dosáhnout dohody s obcemi, místní spolky i občany. To se projevuje v praxi na konkrétních změnách původních plánů ve prospěch požadavků obcí, jako je zmenšení podnikatelského parku nebo řešení dopravy. Stát nabízí obcím jednat buďto o směně pozemků, nebo majetkový vstup do obchodní společnosti, která by v budoucnu měla SPP spravovat. Snažíme se také o plánovaných krocích v rámci projektu, ale také o jeho přínosech jak občany, tak zástupce obcí informovat. Věříme, že tato snaha společně s nespornými přínosy, které projekt regionu přinese, povede ke shodě. Vyvlastnění pozemků obcí tedy není vůbec na stole.

Výsledky referenda musí samozřejmě obec i stát respektovat. Pro každé referendum je ale klíčové, aby byli lidé dobře informováni a rozhodovali se na základě faktů. V době, kdy se v Nové Vsi konalo referendum, byl projekt v úplně jiném stavu než dnes a místní občané neměli dostatek informací – mimo jiné i proto, že nebyli dobře informování ze strany státu. To se teď snažíme napravit. Zároveň bylo již dosaženo řady ústupků a vyhověno požadavkům obcí a občanů.

Věříme, že když v rámci pokračujících jednání budeme předávat ucelené informace a garantovat dojednanou podobu parku, povede spolupráce ke konstruktivnímu výsledku, který může mít pro Novou Ves a další obce také řadu výhod.

Referendum v Nové Vsi stanovuje některá omezení do září příštího roku (2024). Do té doby musíme hledat možnosti, jak s obcí při respektování referenda jednat, ale je také možné zatím s přípravou konceptu parku pokračovat bez jejích pozemků v rámci fázování a po uplynutí dané doby realizovat koncept dohod, které nabízíme i dalším obcím. V případě, že by se stanovisko občanů nezměnilo, jsme připraveni měnit technický koncept tak, abychom se bez pozemků Nové Vsi mohli obejít.

Starostům dotčených obcí jsme představili návrh na poskytnutí záruk a garantovali dojednané body o podobě podnikatelského parku formou smlouvy mezi obcemi a státem. Věříme, že výstupem bude smluvně pojaté memorandum odrážející jasnou dohodu o podobě a podmínkách fungování parku pro gigafactory.

Druhým krokem je nabídka na založení společného podniku státu a obcí, který by měl řešit řízení provozu parku. V jeho rámci by obce měly možnost se podílet na budoucím provozu parku. Takovýto společný podnik by měl odrážet snahu státu o to, aby gigafactory byla impulzem prospěšného rozvoje celého regionu.

Podnik by měl především nastavit skutečně partnerský vztah mezi všemi aktéry v rámci dalšího rozvoje lokality. Konkrétní podoba bude předmětem dalšího vyjednávání. Zástupci obcí by například získali místo v dozorčí radě podniku a tím tak měli vliv na jeho rozhodování. Stejně tak by stanovy tohoto podniku mohly zahrnovat základní pravidla ohledně budoucího fungování parku a obce tak měly ještě větší jistotu, že vše, co si vyjednají, se také stane.

V rámci přípravy na výstavbu Strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně vláda schválila financování pro rozšíření kapacity škol v okolních obcích Líně, Zbůch, Dobřany, Chlumčany a Chotěšov. Celkem je k dispozici přibližně 700 milionů korun. Toto rozhodnutí je výsledkem jednání mezi státem a místními obcemi a je odpovědí na potřeby regionu vyplývající z budoucího rozvoje parku. Stát, včetně agentury CzechInvest a Ministerstva průmyslu a obchodu, pokračuje v přípravných pracích a jednáních s obcemi o dalším rozvoji, včetně posilování občanské vybavenosti a investic do dopravní infrastruktury. Další klíčové projekty, které mají posílit občanskou vybavenost, budou podporovány na základě výsledků dopadové studie, která má být hotová do konce roku.

Životní prostředí a vliv na region

Každý projekt tohoto typu má dopady na životní prostředí, ale dlouhodobý dopad by byl naopak příznivý. Umístění gigafactory do areálu nynějšího letiště Plzeň-Líně by umožnilo sanaci historických ekologických zátěží v území. Vznik strategického podnikatelského parku musí projít procesem posouzení vlivu na životní prostředí EIA a splňovat náročná kritéria vyplývající mimo jiné z nejnovější evropské legislativy, zejména pokud jde o požadavky na nízkoemisní a nízkoenergetické budovy, přičemž koncern Volkswagen je připraven řídit se veškerými závěry a doporučeními z něj vycházejícími. Podobné závody vznikly nebo vznikají ve Švédsku, Německu a dalších zemích, které jsou známé svým důrazem na ochranu životního prostředí. Dojde k celkové rekultivaci okolí, včetně vybudování zelených pásů nebo cyklostezek. Kromě toho gigafactory přispěje k rozvoji ekologičtější automobilové dopravy a proměně české ekonomiky.

Údaje od Povodí Vltavy a Vodárny Plzeň ukazují, že v oblasti je celoročně dostatečné množství vody jak pro další rozvoj regionu, tak pro provoz strategického podnikatelského parku, a to i v případě období sucha. Koncern Volkswagen také dále vyhodnocuje použití vhodných technologií, které by měly vést ke snížení potřebného množství vody. Cílem je minimalizovat dopady na životní prostředí.

Voda je ve výrobě potřeba zejména pro chlazení a ze zákona nesmí být vypouštěna z továrny znečištěná, v místě proto vnikne čistička odpadních vod. S přívodem pitné vody pro uživatele podnikatelského parku se počítá z Dobřan.

Přesná podoba izolačních zelených pásů, které mají oddělovat podnikatelský park od okolní zástavby, se bude řešit v rámci detailnější přípravy projektu. Nejvíc diskutované je toto téma v okolí Nové Vsi, které má být areál nejblíže, jakkoliv nejbližší objekty v zóně mají být od domů na okraji obci vzdálené přibližně 250 metrů. V původním návrhu se počítalo s přibližně šestimetrovým zeleným pásem oddělujícím podnikatelský park od Nové Vsi, v rámci úprav projektu je plánován zelený pás v šířce 300 metrů zakončený povrchovým zeleným valem, který jak hlukově, tak vizuálně oddělí Novou Ves o plochy zóny.

Pro účely fungování strategického podnikatelského parku je potřeba do oblasti zavést 110 kV a 400 kV vedení. Návrh trasování byl předmětem zadané územně technické studie. Její závěry už byly prodiskutovány se všemi zástupci dotčených obcí.

Výsledná varianta trasování počítá v celé délce trasy se souběhem vedení 110 kV a 400 kV tak, aby byl minimalizován dopad do krajiny, maximálně se snaží vyhnout přiblížení k okolním obcím a pro překročení nivy řeky Radbuzy volí nejužší technicky možné místo tak, aby byl opět minimalizován dopad na životní prostředí. Takto předjednaná trasa bude posouzena v rámci změny zásad územního rozvoje a následně v rámci procesu EIA.

Nové trasování a rozvodny v rámci podnikatelského parku zajistí vyšší energetickou bezpečnost do budoucna díky zvýšení kapacity odběru v celém mikroregionu. Investice do infrastruktury tohoto typu by bez projektu podnikatelského parku vznikala velmi obtížně a v delším časovém horizontu.

Základním požadavkem koncernu Volkswagen je vybudování železničního spojení do strategického podnikatelského parku, aby bylo možné co nejvíce materiálu dovnitř i ven dopravovat po železnici, což zásadně redukuje kamionovou dopravu. V areálu parku bude vytvořena i železniční zastávka pro osobní dopravu, stejně jako zastávky pro autobusové spoje. Příjezd zaměstnanců do parku pomocí veřejné hromadné dopravy zase snižuje generovanou dopravu automobily.

Pro minimalizaci dopadů automobilové dopravy na místní obce bude navíc vybudován nový dálniční sjezd z dálnice D5 a dopravní komunikace mimo zastavěné území na jihu pod Novou Vsí. Pokud jde o dálniční sjezd, bohužel existují přísná pravidla pro vzdálenost sjezdů mezi sebou a se sjezdem jako takovým nejde už hýbat. V daném místě a čase lepší řešení neexistuje.

Tranzitní doprava skrz obce v okolí by ve výsledku měla být naopak menší než dnes. V souvislosti se záměrem dojde k prioritizaci přeložky I/26 o dva až tři roky a stavbě obchvatu II/180. Společně s přímým napojením na dálnici D5 by generovaná doprava měla být odbavena primárně nadřazenou komunikační sítí. Díky realizaci podnikatelského parku by se tyto kroky měly odehrát dříve než bez něj.

Staveništní doprava je plánována jako jednosměrná s průjezdem zóny s příjezdem do lokality ze strany Červeného Újezdu a výjezdem přes provizorní sjezd okolo Nové Vsi na dálnic D 5, který bude po skončení stavebních prací zrušen. V plánu je oddělit příjezdové a odjezdové trasy a maximálně tak snížit dopad na celý soubor přilehlých obcí. Snažíme se vytvořit kompromis v rámci vyjednávání se všemi obcemi. Celkově by mělo do areálu přijíždět a zase z něj vyjíždět maximálně 150 nákladních aut denně, což je v množství, které odpovídá průměrně 6 nákladním autům za hodinu na každou staveništní cestu. Takové vytížení se přitom předpokládá jen v nejvytíženějších obdobích stavby v průběhu několika měsíců.

Využití staveništního sjezdu na severní straně Nové Vsi je dočasné na období přibližně tří let mezi roky 2024 a 2027. Po stavbě dojde k zaslepení cesty a rekultivaci prostoru s vytvořením lepšího volnočasového zázemí s kompletním vyloučením automobilové dopravy.

Zároveň se prověřují možnosti vybudování dočasných protihlukových stěn a dalších opatření, např. zabezpečeného přechodu pro chodce, které zmírní dopady směrem k obyvatelům Nové Vsi. V momentě, kdy se v parku bude zřizovat staveniště, také prověřujeme možnost vybudování dočasného náspu, který by Novou Ves chránil jak proti hlučnosti, tak i pohledově po dobu stavby.

Pro období výstavby bude státní podnik DIAMO vypracovávat hlukovou studii, která vyhodnotí, zda budou zapotřebí nějaká kompenzační opatření a zda vůbec budou překročeny hlukové a další hygienické limity.

Co nejvíce materiálu z demolice a zemních prací se bude zpracovávat na místě a opět využívat na lokalitě. Je to jeden z dílčích cílů, který je potřeba naplnit, aby bylo dosaženo vytvoření skutečně udržitelného podnikatelského parku. Minimálně 70 % odpadů by mělo být znovu využito.

Hlavním vstupem pro výrobu bateriových článků je anodní a katodní materiál, který bude do gigafactory dovezen po železnici. V gigafactory nebude docházet ke zpracování lithia, bude dovezeno v už zpracované podobě.

Dostupnost lithia v ČR je pro zemi strategickou výhodou, nicméně rozhodnutí koncernu Volkswagen o umístění gigafactory na ni vázáno není. Zahájení ekologické průmyslové těžby v ČR bude trvat dlouhou dobu a nekoresponduje s časovým plánem výstavby gigafactory. Koncern VW bude nicméně vývoj kolem lithia a dalších strategických surovin sledovat a jejich využití se nebrání, pokud bude dávat ekonomicky i ekologicky smysl.

Předběžný geologický průzkum potvrdil zbytkovou kontaminaci v objektu letiště Líně, která je způsobená provozem bývalého vojenského letiště. Státní podnik DIAMO připravuje v souvislosti s plány na realizaci strategického podnikatelského parku Líně sanační plán, jehož realizace by měla trvat 10 až 12 měsíců. Projekt podnikatelského parku bude zahrnovat terénní úpravy, demolici a sanaci bunkrů, což pomůže k úplnému odstranění kontaminace.

Využití baterií

V případě výstavby gigafactory by závod zásoboval koncernové továrny v okruhu 250 km (celkem 5 závodů koncernu Volkswagen v regionu střední a východní Evropy). Investor ale počítá s tím, že většina bateriových článků by putovala po železnici do domovského závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Náklady

Předpokládané celkové náklady na realizaci podle současných odhadů staveb a cen jsou 10 až 12 miliard korun. Tento odhad zahrnuje výstavbu nového dálničního sjezdu, navazující komunikace, renovace vlečky či připojení energií a nezbytné sociální infrastruktury. Každá koruna investovaná státem na přípravu zóny se u projektu takového rozsahu vrátí prostřednictvím daní a odvodů za zaměstnance do státního rozpočtu přibližně pětkrát.

Přínosy

Vznik podnikatelského parku s gigafactory na výrobu baterií je šancí pro rozvoj regionu a udržení jeho významu v měnící se světové ekonomice. Projekt přinese jen v prvních letech stovky miliard do české ekonomiky a bude znamenat velké investice do dopravní infrastruktury, vzdělání místních kvalifikovaných pracovníků, občanské vybavenosti i dostupného bydlení.

Gigafactory by byla v podstatě novým odvětvím ekonomiky, protože dojde ke vzniku nového lokálního dodavatelského řetězce. Lokalizace bateriového řetězce je zásadní pro zachování konkurenceschopnosti českého automobilového sektoru, který tvoří 10 % HDP a 25 % exportu České republiky. Česko by díky gigafactory získalo v rámci regionu střední a východní Evropy zásadní konkurenční výhodu.

Jen stát, kraje a obce by na daních a dalších odvodech jen v letech 2024–2033 získaly přes 71 miliard korun. Kraj a okolní obce pak přibližně 1,4 miliardy.

Model zpracovaný firmou Deloitte odhaduje v letech 2024–2033 investice až 285 miliard korun k nominálnímu HDP. Model dopadu do průmyslu (započten i import/export baterií) pak podle Ernst & Young ukazuje dokonce nárůst ročního HDP o 269 miliard korun. Stavba a provoz gigafactory by zvýšily produkci české ekonomiky ve sledovaném období o 772,4 miliard korun.

V největší míře by profitoval zpracovatelský průmysl, dále tržní služby (pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí a doprava a skladování), stavebnictví a energetika. Vznikla by také nová nadstandardně ohodnocená pracovní místa v oboru budoucnosti.